O karetkování

Tkaní pomocí karetek je technika známá již z pravěku a přetrvává až do současnosti. Základem jsou destičky vyráběné ze dřeva, hlíny, kosti, rohoviny či slonoviny. Tvar mohl být různý od trojúhelníkovitého, čtvercového, šestibokého atd. V rozích destiček byly dírky na provlečení osnovních nití. Střídáním směru provlečení, barev a směru otáčení může vznikat nezměrné množství vzorů.
Tento způsob tkaní je možné doložit buď nalezením hotového utkaného výrobku (což u organických materiálů nebývá bohužel tak časté) nebo nalezením již zmíněných karetek. Ale i dochování dřevěných výrobků je značný problém, na rozdíl od jiných tkalcovských technik, kde se dochovávají kamenné či hliněné přesleny a tkalcovská závaží, kterých se dochovává daleko větší množství.

Nejstarší dochované karetky-destičky pocházejí z 2. tisíciletí před naším letopočtem z Persie a nejstarší dochované ukaretkované pásy pochází z období kolem roku 1200 před naším letopočtem z hrobu Ramese III a je to tzv. Ramsesův pás. Byl 5 metrů dlouhý a után ze 300 destiček. Dnes je uložen v Liverpoolském muze.Další nálezy pak pochází z doby halštatké. Doložena je tato technika na halštatském hradišti Smolenice-Molpír, kde byly nalezeny hliněné trojúhelníkovité destičky interpretované jako karetky. Další byly objeveny v Hallstattu a Dürnnbergu, tentokrát ale čtvercového tvaru. Přímo na lokalitě Hallstatt byla nalezena, a nejen jedna, tkanice tkaná na 21 destičkách s geometrickým vzorem, které podle všeho byly v tomto období obecně oblíbené. Jednalo se o vzory různých meandrů a různě upravených kosočtverců.